(DS3) 1. kapitola 1/2

Aadž

Aadžin den začal dobře. Vyspala se do růžova, vyhrála sprint proti Msuně a snědla jí zbytek zmrzliny. Pořádná snídaně se podávala v jídelně, kam se trousili studenti od deseti do sedmadvaceti let a zaměstnanci velvyslanectví v různých stadiích rozespalosti. Sedly si doprostřed místnosti, kde Aadžina červená kštice svítila jako maják. Poražená Msuna víc než nad šunkou slintala nad Johnem Newmanem. Hrbila se u jeho fotek tak moc, že se Aadž zdála stejně vysoká. Neuvěřitelné.

„Panebože, podívej se na něj, koukej, koukej, koukej.“ Msuna jí do obličeje vrazila svůj véčkový Alcatel a Aadž se reflexivně zaklonila. Na malém displeji se, podle Aadž ne zrovna šťastně, rozhlížel mladík s mikrofonem v ruce. 

„Včera byl v Bělorusku! Už se blíží! Už jenom dva tejdny!“ Msuna překontrolovala datum a v očích jí blýsklo. „Třináct dní!“ opravila se rozjařeně.

„Vypadá trochu nemocně,“ poznamenala Aadž. „Jsi si jistá, že do festivalu vydrží?“ Msuna po ní povýšeně střelila urážku a Aadž se rozřehtala. Sebereflexí trpěla dost na to, aby věděla, že matčin smysl pro sarkasmus zdědila do poslední kapky. 

(DS3) Prolog

Děti Seray

3. generace

je to tak, první dvě generace ještě napsány nebyly, ale to přijde
omg, já fakt zveřejňuji Děti Seray
aaaaaaa
tohle musí vyjít
moje největší dílo
let's roll

Prolog

Rodina

Aadž by nevěřila, jak moc dovede člověka překvapit zjištění, že má za matku bohyni.

(EH) Kapitola 3 – Mohlo být hůř

Kapitola 3

MOHLO BÝT HŮŘ

Tie your mother down
Or you ain't no friend of mine

Po několika notně zoufalých prosebných pohledech a rozrušení bandy elfů se Martě podařilo dostrkat mě do hlavního stanu v použitelném stavu. Tři metry před ním jsem zakopla a šlápla na kraj ohniště, ale moje tenisky přežily a kůži jen olízlo horko. Vyprskla jsem. Byl by stačil jeden malý vtípek a smíchy bych se zhroutila znovu. Snažila jsem se upamatovat, že nechci zas tolik ztrapnit Martu.

Automobil Marta, hih. Střelila po mně znepokojeným pohledem a já násilím stiskla rty.

Přestože člověk obvykle očekává šero, když vstupuje do stanu, ani mě nepřekvapilo, že mě hned ve vchodu šlehl světelný bič a opět mi začaly slzet oči. Marta sundala ruku z mých zad.

„Pamo, vedu ti tu –“

„Kailie,“ dořeklo trpce stvoření přede mnou. 

Zpozorněla jsem dřív na nevědomé než vědomé úrovni, a když se ty dva levely konečně dohnaly, vypadlo ze mě: „Pamelo?!“

(EH) Kapitola 2 – V táboře děsoelfů

Kapitola 2

V TÁBOŘE DĚSOELFŮ

She was rough, she was wild
She was way out of her mind

Člověk by řekl, že aspoň Tolkien trefil ty elfy správně. Ale ne. Elfové jsou strašidelní jako kráva. Kráva s prionovou nemocí. Osahat si vlastní elfí uši je jedna věc, ale zírat na cizí elfí uši je něco docela jiného. Není to fajn. Zvlášť když se pak vzbudíte ve slámo–

Nasála jsem vzduch tak prudce, že jsem se jím skoro zalkla. Vymrštila jsem se do sedu, seskočila z – postele? – přikrčila se k zemi, zadržela dech. Sešlapaná žlutá tráva pod nohama. Proutěná mříž kolem mě, hnědožluté křeslo, obdélníkový otvor se závěsem. Miniaturní slámové šapitó místo stropu. Po vnitřku chatrče se rozlézala oranžovost pozdně odpoledního slunce a vzduch byl cítit sušeným lesem. Uech, beztak jsou tu všude mravenci. Nesnáším ty kousavý mrchy.

Nic mě nebolelo, nemohla jsem ležet dlouho. Grin... tu nebyl. Prima. Vždycky jsem chtěla umřít sama.

(EH) Kapitola 1 – Setkání s Grinem

 Kapitola 1

SETKÁNÍ S GRINEM

I know she‘s playing with me
That‘s okay ‘cause I got no self-esteem

„Mami, ve čtyři mám sraz s jedním kamarádem,“ zahuhlala jsem v 10:15 s ručníkem na hlavě. Mizející černý přeliv se teď ještě víc ztratil ve vodě. 

„Hm.“ Ve světě pláten, olejovek a temper naprostý nezájem. Možná že jednou ji její koníček otráví. „A kdo to je?“ Překonala se, holka.

„No...“ Musela jsem se zamyslet; máma by nakonec chtěla jméno, kruci. „Je to jeden kluk z průmky.“ Průmyslovka I. M. Havla má asi pět stovek studentů a máma nezná ani jednoho.

„Jak ses proboha seznámila s klukem z Havlovky?“ Na moment zvedla oči od malby.

„Přes... jednu hru.“ Ještě, že mě nenapadl Facebook. Říct Facebook, táta by projel aspoň milion uživatelů, kteří by mohli vypadat, jako že se mnou mají něco společného. „Hra“ ode mě ale byla příliš obecná, musela jsem něco obětovat. „No, trochu jsme si povídali a jedna moje spolužačka mi ho pak, ehm, dohodila.“ Stejně neví, kdo se mnou chodí do třídy. Nechodili na třídní schůzky.

„To nestačí, že pořád lítáš po všech čertech?“ hučel táta od jediného počítače v rodině. „Musej ti někoho dohazovat?“

(EH) Prolog – První kontakt

Elfí hra

Prolog

PRVNÍ KONTAKT

Knights of the Devils

Byla to prostě klikací hra. Jmenovala se Elvish Darling. Obyčejně bych to jen bez ohlédnutí přešla a přeskočila na jinou webovku, ono to taky znělo spíš jako porno, jenomže ten den bylo zataženo, nechtělo se mi ven a seškrabávala jsem se z duševního dna. Nějak se mi nic nedařilo, prostě normální stav.

Není ani tak důležité, o co v ED šlo, jako to, že tam bylo možné přidat se ke Kruhu, jako hráč jinde zahučel do rodiny, klanu, cechu a podobně. Kruh, který jsem si vyhlédla, se pyšnil skvostným názvem Art of Death a přijal mne okamžitě. Tam mě zaujal jeden z jeho starších členů, protože se jmenoval stejně jako já, rozdíl byl pouze v dvojčíslí na konci.

(R:I) Prolog. Únos Rimaše Avetina

Roje: Invaze

Z nebe přišli lidé s hmyzími tykadly a rozbořili svět. Teď je masskajská armáda tak blízko, že její roje už slyší každý, a Rimaše unesl špion masskajské vlády. Tomu se však nepodaří zlikvidovat svědka a tím je Nyssa - Rimašova manželka, velitelka kantajské pohraniční stráže, ta, kdo Masskaje viděla první. Všechno nasvědčuje tomu, že byla ušetřena záměrně. Ale proč?

Těší mne, že se známe II.

Jan Skácel (1922-1989)

S Janem Skácelem mne seznámila nějaká kniha (těší mne kousky písní a básní v jiných dílech) nebo náhoda a posléze můj Muž. Nejprve šlo o úryvek z básně Rosa coeli (což je růže nebes po latinsku), který jsem vyznačila tučně.

sbírka Kdo pije potmě víno (1988)
báseň Rosa coeli

Na celém světě není tolik ticha

jako když sněží v Dolních Kounicích

a probořenou střechou katedrály

snáší se k zemi bílý sníh

Slavík tam zpívá v létě celou noc

a němá luna na cimbálek hrá

stříbrný nástroj který nemá strun

pod volným nebem v troskách kláštera

Ty holé zdi tu stojí po staletí

kde byla dlažba dávno roste pýr

z přadena touhy panna odmotává

a nad hlavou jí létá netopýr

Když odmotala všechnu hebkou přízi

složila ruce v klín a zatajila dech

na nebi zvolna zhasínají hvězdy

a netopýr jí usnul ve vlasech

A co jsou staletí a co je vlastně věčnost

než ve vesmíru opuštěný kout

Ve studni času utopil se okov

na dno té studny nelze dohlédnout

Tuhle mi poslal Muž:

sbírka Dávné proso (1981)
báseň Píseň o nejbližší vině

Je studánka a plná krve

a každý z ní už jednou pil

a někdo zabil moudivláčka

a kdosi strašně ublížil

A potom mu to bylo líto

a do dlaní tu vodu bral

a prohlížel ji proti světlu

a moc se bál a neubál

A držel ale neudržel

tu vodu v prstech bože můj

a v prázdném lomu kámen lámal

a marně prosil; kamenuj

A prosil ale neuprosil

a bál se ale neubál

a studánka je plná krve

a každý u ní jednou stál

- Je svým způsobem děsivá, ale zároveň nádherná a přesná.

- Mě neděsí, mně přijde jenom krásná a přesná a strašná.

Je mi z ní špatně a není mi z ní špatně.

- Jo, vím přesně, o čem mluvíš.

Nakonec jsem zjistila, že se mi od Skácela líbí všechno. První básník, který se mého nitra takhle dotkl.

Drény

nemám kam dosáhnout
a už z toho je mi špatně
blížíš se blížíš
tak mě roztrháš
struny mám v uších a srdeční sval
si utáhl choker a zaplakal

a studánka je plná krve
nevnímám než pach té oceli
moje droby dávno proklány
a mysl palčivá že necely
ona a já zkroucený žal zpěvníku

vzlyky zvracím přes drény do citů
vzlétám v soutěži bez ceny
pro vítěze já
docela
docela bezcenný
a teskný

Silly

kost
a na ní
ten bižuterní zámek
těžší než bys čekal
jestli ho serveš
zlomíš jí vaz
teda ty poslední kusy

třeba taky spí
u mříží
postele s jeho mikinou
a nedýchá
jako by ho chtěla

chtěla předběhnout
i křikem

Příšerně hezké

není to hezké?
příšerně hezké?
rozdrtím mozky emočním třeskem
cítíš cítíš
cítíš?
vůbec něco
moc zimy a pachů mi blokuje dech
vzdechnu, vzdechnu
vsaju plicní mechaniku
zdechnu
při sexu při pláči při milování
páni
asi jsi fakt geniální
že z našeho šukání se mi chce zvracet
věř si, čemu se ti zlíbí
já ten oltář postavím
klidně je mi zle, zle
zvráceně
shnilý tepny a zkvašený žíly
roztrhala jsem si ruce, ne?
otvírákem na pivo
tvým
stejně už to něco chtělo

Rozcvička 0.4

Básnický kalkul numr fír.

ústa kloužou po barvách bez ladu a skladu

zabíhám se do lesů kde zabíjím a kradu

černou kůží stvrzuji svou lásku k nenávisti

zapřísahám háje kde krása dluhy jistí

...

Jo, ten poslední verš je hrozně divný, nic mě nenapadalo.

Nanana

Bez mučení uznávám, že ten název je poněkud provizorní.

21. srpen 2018.

unavuju se

unavuješ mě

křídla kloužou po oleji

vláčíš mě po zemi a líbáš

moji duši v nádorech a vředech

v domě slepých, kde se sotva směju

spatřím krustu z mrtvol čarodějů

vysvěť moje vnitřnosti

zakresli do jádra Země

co jsem za stvůru, žlučí a lymfou

šepot tmy, z něj zašukaná prostěradla

říkám ti něha

posílám tě s vodou

do morku kočičích koster

plané smůly, krev na skleněné klice

mi říká, ať jsem zticha

už jsem hluchá

už slepnu, už se dělám

neurvi mi ruce, já je potřebuju

smysl života mi kondenzuje v mozku

embolie

to se dalo čekat

Tim-kun066 - Fatigue

Tak prej zase píšu básničky

16. srpen 2018, 22:56. To byly časy.

jizvy se kroutí, jizvy zpívaj velký hity

máš hlad a zalykáš se vlastní krví

nenávist je v tobě

spí a nespí, snila sodomii

vyrvi si srdce a zapij to džusem

seber se seber se

voda není krev, krev hnědne a hnije

vědomí je sten

zmije

kradeš životy, kradeš štěstí, kradeš pořezaný maso

nesníš nic a přežereš se

svaly se kroutí, svaly mizej v dáli

trháš vlákna

rozryješ kůži

sračky v trofických tkáních

zabiješ ZABIJEŠ ZABIJEŠ

[proč tu kurva není větší písmo]

zpívej

jako loni

lani

jiný kurvě

je to to samý

sama a sami

Jo, asi už je mi líp. Ish. Kurva. Jsem unavená.

Škrt, škrt, škrt, škrt…

Aktualizováno Čtvrtek, 16 Srpen 2018 23:13

Hubbleův teleskop - galaxie NGC 7331.

Blbá ochranitelská básnička

tvoje řezy mi hyzdí tváře

jenom ne od tebe

pozřu násilí

budu dýchat skrz mlhu

inverzi minulého

si stoupnu do cesty

prolíbám se k tvojí duši

a nabodám do ran všelijaký kytky

aby to nějak připomnělo lásku

aby to aspoň vypadalo

že chci tvý krvácení zastavit

přitom tvýmu jádru

chci servat plášť

a nalít mu čistýho vína

chci do něj vidět

jako do zrcadla

protože vím že tvoje řezy

mají být už jenom

MOJE

tak to chci, tak tvoje bolest

je tý mojí odrazem

a já ti ji sakra

všechnu

seberu

SILENTJUSTICE: Dream Princess Dream

Rozcvička 0.2

Básnický kalkul numr cvaj.

---

tříštivý granát mi pluje po vlasech

a rozplývá se do rubínů

střepiny mě hladí

na hrubost dvě stě čtyřicet

v kůži se chytá zrcadlo

a když světlem křísne o kámen

stávám se hlínou pod tvými botami

okvětím udýchaná

kořeny potají

Blabásnička: Gympl vibes

To jsem se takhle ve čtvrtek vzbudila s olověnou dekou na těle. Rozkošný návrat do dětství.

nehty v očních důlcích

a roztrhané lokty

a ostrá čepel v plicích

a zkrvavené prsty

a vymlácené zuby

a znásilněná mysl

a plno hnisu z huby

mnohem víc než snesu

---

vpleť mě do kola

a rozlámej mě na prach

pak mi vraz jablko mezi zuby

a dej si mě k večeři

Rozcvička 0.1

Básnický kalkul numr ajns.

všichni jsou mrtví

jenom o tom ještě neví

všichni jsou prázdní a mají stejná přání

s láskou tvořené autokarikatury

vidí si do hlav

slyší, v čem si brání

zpěv je pak iluze

proud notové vody

nechápu, co ti vadí

na odkrytí pravdy jsi ještě příliš mladý

Knihy přerůstají poličky

Co jsem neaktualizovala knihovnu, přibylo mi dost knih. Ne že bych umírala touhou vyhazovat peníze z okna, ale přicházejí narozeniny, Vánoce, Stvořitelčiny narozeniny, Vánoce, přátelé třídící půdu... a tak.

Nalezení posledního přírůstkového článku hlásí 2015. Och. Ach tak. Tak tohle bude docela super. Nadčlánek. Člán. Ne, dělám si legraci, prostě aktualizuji knihovnu a sem prásknu to nejnovější.

Začneme jazyky, protože ty nemají nijak líbivé obálky: Skladba spisovné češtiny, Japonsko-český / česko-japonský velký slovník (kolektiv), Gramatika současné japonštiny (kolektiv), Japonsko-český slovník (Krouský), Moudrost věků: Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení (Kuťáková, Marek, Zachová), Cvičebnice esperanta (tu jsem sebrala v knihovním výprodeji, protože... je to umělý jazyk, boží).

Pokračování ve starších dílech: Lion Feuchtwanger - Oppermanové, Franz Kafka - Amerika, Henryk Sienkiewicz - Potopa

A na konec ta zábavná část:

---

Marissa Meyerová - Měsíční kroniky 1 a 2

Marissa Meyerová poskládala ze známých i svých příběhů krásnou pohádku, která vypadá tak, jak bych ji napsala, kdybych si ponechala své idealistické já. Žasla jsem a nadšení mi stále leze po mozku. Až donedávna jsem vlastnila pouze poslední díl, Winter, avšak nyní ke mně připluly Cinder a Scarlet, což činí z Cress jedinou knihu, jež mi chybí.

S. J. Maasová - Skleněný trůn 2-5

Sarah J. Maasová. Je šílená, to se jí musí nechat. Ke konci to začíná přehánět s těmi ultratajnými záchrannými plány a párováním (byť sympatickým), přesto doporučuji celou sérii. Čtivost, humor, fantazie. Fantazie! (Že si Stvořitelka touží přečíst i další díly, je určitě výborná výmluva k sehnání všech... že ano... že... kruci. NELITUJI.)

Ilona Andrews - Kate Danielsová 9: Magie spojuje

MILUJI svět Kate Danielsové. Kdo touží po škatulce, vězte, že se jedná o urban fantasy. Nebo něco na ten způsob. Magie spojuje jest devátým (předposledním, obávám se) dílem série, jejíž kvalita v průběhu pokračování neupadá. Do nebes vychvaluji překlad Hany Šimečkové, na internetu nezastihnutelné (anebo zakrněly mé slídicí schopnosti), protože ta žena dokáže vše. Vše.

Začátek Magie spojuje se zdál stran slovní zásoby zvláštní, podívala jsem se tedy a... HANA ŠIMEČKOVÁ UŽ NENÍ PŘEKLADATELKOU! Za co?! Za cooo?! Tak či tak doufám, že jde jen o kontrakty, protože nadaných překladatelů se po světě toulá málo. Na druhou stranu, pakliže zmizela jen kvůli smlouvě hloupého nakladatele... DARN YOU!

Bojím se ji přečíst.

George R. R. Martin

Píseň ledu a ohně 2: Střet králů

Sen Ockerwee

Píseň ledu a ohně postupně dávám dohromady... velice pomalu. Zatímco Hru o trůny a Tanec s draky jsem ukořistila v této starší podobě, Střet králů byl získán pozdě, a tak vypadá, jak vypadá. Sen Ockerwee je Martinův s Písní nesouvisející román, jehož překladu se ujal Richard Podaný... a odolej dvornímu překladateli Darrena Shana, nu, jen to zkus :-D

Holly Blacková a Cassandra Clareová - Magisterium 3 a 4

Doplněk na velice zábavnou Železnou zkoušku a Měděnou rukavici (již jsem zatím nečetla... to přijde). Čtivost Holly Blackové a zvrhlé zvraty Cassandry Clareové. Překladatelku Pavlínu Zagolovou z jiných děl neznám.

Darren Shan - Sága Darrena Shana 8-10

K Shanovi není co dodat. Je můj. Brzy bude všecko od něj moje. Brzičko.

Jeff VanderMeer - Jižní zóna 1: Anihilace

Vítejte v příběhu o izolované zóně anomálií a zrůdností. Nemohla mi nepřipomenout Piknik u cesty a vážně se na ni těším. K vzteku zjištění, že jde o trilogii. Zase. Ghh, prostě to u tak úzkých děl nacpěte do jednoho. (+ Kolotoč nadávek na marketing.)

Gillian Crossová - Ztraceni 2: Temný pokoj

Kéž by přeložili třetí díl. Tak studená zajímavá dějová linka... uf. Sehnat první díl, Temnou zemi, a přinutit k existenci díl třetí.

Leigh Bardugo

Šest vran 1: Šest vran

Six of Crows 2: Crooked Kingdom - anglická verze se ke mně dostala úplnou náhodou v neděli :-D Jedno mi nedává smysl... proč sakra Crooked Kingdom přeložili jako Prohnilé město?

Aleš Pitzmos - Vesmírná asociace 3: Jas kvasaru

Závěr české sci-fi trilogie, nepořízené sice pro mne, ale vyčkávající i na mé čtyři oči.

Andrzej Sapkowski - Zaklínač: Bouřková sezóna

Zaklínač - definitivně poutavý svět, škoda jen, že jsem se nejdřív nepustila do povídek a schroustla sérii, počínaje Krví elfů. Dost možná bych se v ní orientovala o fous lépe. Sapkowski se se čtenářem nemaže a hází jedno jméno, reálii či historický fakt (doufáte ve fakt) za druhým. Bouřkovou sezónu, samostatný román, jsem zabavila sprostému nečtenáři. Sprostému, neb knihami pohrdá.

A je mým partnerem.

Dlouhá historie.

Douglas Adams - Hitchhiker's Guide to the Galaxy 5: Mostly Harmless

Jednoduché. Chyběl mi pátý díl v angličtině.

Brandon Sanderson - Archiv Bouřné záře 1: Cesta králů

Vypadá na ultraepickou sérii, má 900 stran, řadí se k fantasy a na každém rohu o ní zvučí dobré recenze. Začátkem jejího osudu se stalo zjevení se pod naším vánočním stromkem.

Toť vše.

Maiii

(Džentl) 4. část

A jsme ve finále, páni a dámové.

ČÁST ČTVRTÁ

Vlastimil

Na linu v chodbě mi podklouzly nohy a já se rozplác jak širokej, tak tlustej. Plnoštíhlej, říkává Tereza, když si ze mě utahuje. S břišákama v utajení.

To je fuk. Nestih jsem včas dorazit na schůzi, což se dalo čekat, a tím to skončilo. Poslední položka přidaná k tisíci mejch prohřešků. Aspoň že šéf se mnou vymetl až po schůzi… a… a pak…

Tereza už čekala před podnikem, hned vedle mýho žalostnýho favorita. Hrome, tak nádherná, chytrá, něžná… totálně mimo upocený možnosti chlápka jako já. Měla to ke svýmu bytu pět set metrů, ale pokaždý se ráda svezla. Netuším, proč zrovna se mnou, ale… Kdo by tý andělský blondýnce odolal?