(R:I) Prolog. Únos Rimaše Avetina

Roje: Invaze

Z nebe přišli lidé s hmyzími tykadly a rozbořili svět. Teď je masskajská armáda tak blízko, že její roje už slyší každý, a Rimaše unesl špion masskajské vlády. Tomu se však nepodaří zlikvidovat svědka a tím je Nyssa - Rimašova manželka, velitelka kantajské pohraniční stráže, ta, kdo Masskaje viděla první. Všechno nasvědčuje tomu, že byla ušetřena záměrně. Ale proč?

Prolog. Únos Rimaše Avetina

Rimaš Avetin miloval spánek a noční můry jej nikdy netrápily. Mohl nerušeně prospat celou noc, i kdyby do zdi bušilo kladivo, z čehož si jeho manželka Nyssa často a ráda utahovala. Ještě nedávno by tu ležela s ním, ale dnes, jako celý měsíc předtím, trávila noc v práci. Být velitelkou pohraniční stráže v Kantaje nebývalo nic velkolepého ani náročného, ale teď to znamenalo být jednou z nejinformovanějších a nejvlivnějších osob v zemi. Velitelovým úkolem bylo vytipovávat nejrizikovější oblasti, sbírat a dokončovat útržkovité informace o pohybech masskajských vojsk - tedy skládat hlášení nižších důstojníků do světelné mapy, k níž měla přístup pouze Nyssa, Její Veličenstvo královna Lyš a pětičlenná Rada. Nyssina intuice ohledně skládání Mapy ji především dostala na tu prokletou vedoucí pozici. Odcházela večer, aby se vrátila v době oběda, zsinalá a vyčerpaná. Její napětí se přenášelo i na Rimaše, jehož silná nadváha se během pár týdnů úplně ztratila. Zatím naštěstí spal - a žádné starosti k němu nepronikly.

ǂ ǂ ǂ

Nyssa Avetin si uvědomovala, že běží pomalu. Nejprve měla dojem, že je na vině pouze tíha toho, co se před hodinou dověděla. S uběhnutými metry a rostoucím množstvím adrenalinu v krvi, který aspoň odplavil počáteční hrůzu, jí však začínalo docházet, že takhle to nezvládne. Tak vyčerpaná nebude schopna Rimaše chránit.
Nyssin dům se nacházel vysoko, v blízkosti vysílače, a plná výstroj spolu se zbraněmi vážila přes dvacet kilo. Nyssa slyšela, že ve vzduchu docela tiše hučí předvoj vyspělejších sousedů její otčiny. Vnímala je jako pískání v uších.
Primitivní, bože, jsme proti nim tak primitivní.
Nyssa se zadýchaná, zbrocená potem zastavila u paty kopce. Jestli se nezbaví velké části zátěže, nestihne Rimaše odvést včas.

ǂ ǂ ǂ

"Rimaši!"
Rimaš sebou trhl. Nyssa se jen za světla měsíce skláněla nad truhlou s manželovým oblečením, oděná v běžné lehké uniformě.
Kde máš zbraně, Nysske? problesklo Rimašovou rozespalou hlavou.
"Rimaši, tak vstávej, rychle!" Nyssa mu hodila neforemnou hromádku oblečení. Tón jejího hlasu v Rimašovi okamžitě vyvolal neklid.
"Proboha, co blázníš?" zaúpěl. S obtížemi sesouval z postele postiženou nohu.
"Za chvíli jsou tady," drmolila Nyssa, přesouvajíc se od jedné poličky k druhé, aby do batohu naházela nejnutnější věci. Rimaš na ni vytřeštěně zíral.
"Proboha, pospěš si!"
Konečně přikývl. Na tohle se připravovali. Zvládnou to.
Zvedal se mu žaludek a potřeboval si odskočit. Natáhl se po berlích a několika dlouhými kroky se ocitl v koupelně.

ǂ ǂ ǂ

Nyssa se chystala sejít do kuchyně pro nějaké jídlo, když zaslechla tupou ránu. V tu chvíli by se v ní krve nedořezal.
"Rimaši? Jsi v pořádku?" křikla. "Rimaši?"
"Nic se nestalo!" ozvalo se tlumeně.
Po chvilce vyšel ze dveří a jí spadl kámen ze srdce. Bylo jí líto, že jej tak děsí.
"Obleč se, já vezmu jídlo a připravím koně. Musíme to co nejdřív stihnout do paláce." Rimaš vystrašeně přitakal, belhaje se k posteli.
Nyssa doběhla k prvnímu schodu a natáhla se po zábradlí. Zničehonic ucítila v boku bolest tak palčivou, že vykřikla. Něčí paže s ní smýkly zpátky do chodby.
"Rimke," vydechla. Její muž svíral obyčejnou černou dýku a jeho tvář s pobavenýma očima sebou ve slabém světle divně škubala. Stál příliš rovně, příliš jistě; Nyssa záhy pochopila.
"Rimaš Avetin je majetkem Masskaji," sykl muž. S přezíravým pohledem jí k nohám hodil dýku a nechal Nyssu krvácet.