Opus magnum je pojem pro Velké dílo alchymistů, tedy Kámen mudrců (filosofů, chcete-li), to mne ovšem nezajímá. Druhá možnost užití tohoto ó vznešeného slovního spojení spočívá v označování vrcholných uměleckých děl těch či oněch umělecky založených lidí, výhradně slavných. Od latiníků je to docela podraz, že slovo opus (práce, dílo) odporuje své koncovce a úplně klidně si žije život středního rodu, přičemž množné číslo zní opera. Hnus, velebnosti, že? Aspoň víte, proč jsou operní pěvkyně operní. Může za to italština.
Exoplanety
Exoplanety nejsou vůbec tak vzrušující, jak mylně napovídá jejich název (i když možná jenom mně, neboť výklad toho názvu je vskutku prostý). Také se jim říká extrasolární planety; jsou to tedy česky řečeno jakékoli planety nespadající do Sluneční soustavy, neobíhající kolem Slunce. Exoplanet.eu tvrdí, že dosud jich bylo objeveno a potvrzeno 1942.
To je všechno.
Mimochodem, πλανήτης - nebo spíše planétes, protože si navzdory spojeným silám geometrie a fyziky celou řeckou abecedu ve všech podobách nepamatuji - znamená poutník. "Planety" mají zábavný původ.
(Měla jsem si připravit žvást o asteroidech. Kdo ví, že je to totéž co planetka?)
Tak vypravujeme považuji za své malinké, osobní opus magnum, což je trochu smutné, jelikož po těch letech (kdy byla ztracená) začíná reznout a navíc se dělí o post s Křišťálovou holkou, ale to mne nijak zvlášť neobtěžuje. Tak vypravujeme v sobě mělo kus z mého pohledu na společnost(i), ze vzteku na šikanisty, z nicotnosti a nedůležitosti a příběhu, který se bude vyprávět bez ohledu na mrtvoly a lidský pokrok.
Pořád se mi líbí.
Podklad básně tvoří kus fotografie Amara (hořká). Amara i "její" báseň vznikly nezávisle na sobě a ani jedna z nich si před brzkým mrzkým ztracením publika příliš neužila.
Vaše hladová a nestíhající
Maitter
P. S. Očividně začínám fandit nadpisům a nalevořazeným závorkám. Nu, budiž. Pravděpodobně to nevydrží dlouho.
