Nanana

Bez mučení uznávám, že ten název je poněkud provizorní.

21. srpen 2018.

unavuju se

unavuješ mě

křídla kloužou po oleji

vláčíš mě po zemi a líbáš

moji duši v nádorech a vředech

v domě slepých, kde se sotva směju

spatřím krustu z mrtvol čarodějů

vysvěť moje vnitřnosti

zakresli do jádra Země

co jsem za stvůru, žlučí a lymfou

šepot tmy, z něj zašukaná prostěradla

říkám ti něha

posílám tě s vodou

do morku kočičích koster

plané smůly, krev na skleněné klice

mi říká, ať jsem zticha

už jsem hluchá

už slepnu, už se dělám

neurvi mi ruce, já je potřebuju

smysl života mi kondenzuje v mozku

embolie

to se dalo čekat

Tim-kun066 - Fatigue

Tak prej zase píšu básničky

16. srpen 2018, 22:56. To byly časy.

jizvy se kroutí, jizvy zpívaj velký hity

máš hlad a zalykáš se vlastní krví

nenávist je v tobě

spí a nespí, snila sodomii

vyrvi si srdce a zapij to džusem

seber se seber se

voda není krev, krev hnědne a hnije

vědomí je sten

zmije

kradeš životy, kradeš štěstí, kradeš pořezaný maso

nesníš nic a přežereš se

svaly se kroutí, svaly mizej v dáli

trháš vlákna

rozryješ kůži

sračky v trofických tkáních

zabiješ ZABIJEŠ ZABIJEŠ

[proč tu kurva není větší písmo]

zpívej

jako loni

lani

jiný kurvě

je to to samý

sama a sami

Jo, asi už je mi líp. Ish. Kurva. Jsem unavená.

Škrt, škrt, škrt, škrt…

Aktualizováno Čtvrtek, 16 Srpen 2018 23:13

Hubbleův teleskop - galaxie NGC 7331.

Blbá ochranitelská básnička

tvoje řezy mi hyzdí tváře

jenom ne od tebe

pozřu násilí

budu dýchat skrz mlhu

inverzi minulého

si stoupnu do cesty

prolíbám se k tvojí duši

a nabodám do ran všelijaký kytky

aby to nějak připomnělo lásku

aby to aspoň vypadalo

že chci tvý krvácení zastavit

přitom tvýmu jádru

chci servat plášť

a nalít mu čistýho vína

chci do něj vidět

jako do zrcadla

protože vím že tvoje řezy

mají být už jenom

MOJE

tak to chci, tak tvoje bolest

je tý mojí odrazem

a já ti ji sakra

všechnu

seberu

SILENTJUSTICE: Dream Princess Dream

Rozcvička 0.2

Básnický kalkul numr cvaj.

---

tříštivý granát mi pluje po vlasech

a rozplývá se do rubínů

střepiny mě hladí

na hrubost dvě stě čtyřicet

v kůži se chytá zrcadlo

a když světlem křísne o kámen

stávám se hlínou pod tvými botami

okvětím udýchaná

kořeny potají

Blabásnička: Gympl vibes

To jsem se takhle ve čtvrtek vzbudila s olověnou dekou na těle. Rozkošný návrat do dětství.

nehty v očních důlcích

a roztrhané lokty

a ostrá čepel v plicích

a zkrvavené prsty

a vymlácené zuby

a znásilněná mysl

a plno hnisu z huby

mnohem víc než snesu

---

vpleť mě do kola

a rozlámej mě na prach

pak mi vraz jablko mezi zuby

a dej si mě k večeři

Rozcvička 0.1

Básnický kalkul numr ajns.

všichni jsou mrtví

jenom o tom ještě neví

všichni jsou prázdní a mají stejná přání

s láskou tvořené autokarikatury

vidí si do hlav

slyší, v čem si brání

zpěv je pak iluze

proud notové vody

nechápu, co ti vadí

na odkrytí pravdy jsi ještě příliš mladý

Knihy přerůstají poličky

Co jsem neaktualizovala knihovnu, přibylo mi dost knih. Ne že bych umírala touhou vyhazovat peníze z okna, ale přicházejí narozeniny, Vánoce, Stvořitelčiny narozeniny, Vánoce, přátelé třídící půdu... a tak.

Nalezení posledního přírůstkového článku hlásí 2015. Och. Ach tak. Tak tohle bude docela super. Nadčlánek. Člán. Ne, dělám si legraci, prostě aktualizuji knihovnu a sem prásknu to nejnovější.

Začneme jazyky, protože ty nemají nijak líbivé obálky: Skladba spisovné češtiny, Japonsko-český / česko-japonský velký slovník (kolektiv), Gramatika současné japonštiny (kolektiv), Japonsko-český slovník (Krouský), Moudrost věků: Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení (Kuťáková, Marek, Zachová), Cvičebnice esperanta (tu jsem sebrala v knihovním výprodeji, protože... je to umělý jazyk, boží).

Pokračování ve starších dílech: Lion Feuchtwanger - Oppermanové, Franz Kafka - Amerika, Henryk Sienkiewicz - Potopa

A na konec ta zábavná část:

---

Marissa Meyerová - Měsíční kroniky 1 a 2

Marissa Meyerová poskládala ze známých i svých příběhů krásnou pohádku, která vypadá tak, jak bych ji napsala, kdybych si ponechala své idealistické já. Žasla jsem a nadšení mi stále leze po mozku. Až donedávna jsem vlastnila pouze poslední díl, Winter, avšak nyní ke mně připluly Cinder a Scarlet, což činí z Cress jedinou knihu, jež mi chybí.

S. J. Maasová - Skleněný trůn 2-5

Sarah J. Maasová. Je šílená, to se jí musí nechat. Ke konci to začíná přehánět s těmi ultratajnými záchrannými plány a párováním (byť sympatickým), přesto doporučuji celou sérii. Čtivost, humor, fantazie. Fantazie! (Že si Stvořitelka touží přečíst i další díly, je určitě výborná výmluva k sehnání všech... že ano... že... kruci. NELITUJI.)

Ilona Andrews - Kate Danielsová 9: Magie spojuje

MILUJI svět Kate Danielsové. Kdo touží po škatulce, vězte, že se jedná o urban fantasy. Nebo něco na ten způsob. Magie spojuje jest devátým (předposledním, obávám se) dílem série, jejíž kvalita v průběhu pokračování neupadá. Do nebes vychvaluji překlad Hany Šimečkové, na internetu nezastihnutelné (anebo zakrněly mé slídicí schopnosti), protože ta žena dokáže vše. Vše.

Začátek Magie spojuje se zdál stran slovní zásoby zvláštní, podívala jsem se tedy a... HANA ŠIMEČKOVÁ UŽ NENÍ PŘEKLADATELKOU! Za co?! Za cooo?! Tak či tak doufám, že jde jen o kontrakty, protože nadaných překladatelů se po světě toulá málo. Na druhou stranu, pakliže zmizela jen kvůli smlouvě hloupého nakladatele... DARN YOU!

Bojím se ji přečíst.

George R. R. Martin

Píseň ledu a ohně 2: Střet králů

Sen Ockerwee

Píseň ledu a ohně postupně dávám dohromady... velice pomalu. Zatímco Hru o trůny a Tanec s draky jsem ukořistila v této starší podobě, Střet králů byl získán pozdě, a tak vypadá, jak vypadá. Sen Ockerwee je Martinův s Písní nesouvisející román, jehož překladu se ujal Richard Podaný... a odolej dvornímu překladateli Darrena Shana, nu, jen to zkus :-D

Holly Blacková a Cassandra Clareová - Magisterium 3 a 4

Doplněk na velice zábavnou Železnou zkoušku a Měděnou rukavici (již jsem zatím nečetla... to přijde). Čtivost Holly Blackové a zvrhlé zvraty Cassandry Clareové. Překladatelku Pavlínu Zagolovou z jiných děl neznám.

Darren Shan - Sága Darrena Shana 8-10

K Shanovi není co dodat. Je můj. Brzy bude všecko od něj moje. Brzičko.

Jeff VanderMeer - Jižní zóna 1: Anihilace

Vítejte v příběhu o izolované zóně anomálií a zrůdností. Nemohla mi nepřipomenout Piknik u cesty a vážně se na ni těším. K vzteku zjištění, že jde o trilogii. Zase. Ghh, prostě to u tak úzkých děl nacpěte do jednoho. (+ Kolotoč nadávek na marketing.)

Gillian Crossová - Ztraceni 2: Temný pokoj

Kéž by přeložili třetí díl. Tak studená zajímavá dějová linka... uf. Sehnat první díl, Temnou zemi, a přinutit k existenci díl třetí.

Leigh Bardugo

Šest vran 1: Šest vran

Six of Crows 2: Crooked Kingdom - anglická verze se ke mně dostala úplnou náhodou v neděli :-D Jedno mi nedává smysl... proč sakra Crooked Kingdom přeložili jako Prohnilé město?

Aleš Pitzmos - Vesmírná asociace 3: Jas kvasaru

Závěr české sci-fi trilogie, nepořízené sice pro mne, ale vyčkávající i na mé čtyři oči.

Andrzej Sapkowski - Zaklínač: Bouřková sezóna

Zaklínač - definitivně poutavý svět, škoda jen, že jsem se nejdřív nepustila do povídek a schroustla sérii, počínaje Krví elfů. Dost možná bych se v ní orientovala o fous lépe. Sapkowski se se čtenářem nemaže a hází jedno jméno, reálii či historický fakt (doufáte ve fakt) za druhým. Bouřkovou sezónu, samostatný román, jsem zabavila sprostému nečtenáři. Sprostému, neb knihami pohrdá.

A je mým partnerem.

Dlouhá historie.

Douglas Adams - Hitchhiker's Guide to the Galaxy 5: Mostly Harmless

Jednoduché. Chyběl mi pátý díl v angličtině.

Brandon Sanderson - Archiv Bouřné záře 1: Cesta králů

Vypadá na ultraepickou sérii, má 900 stran, řadí se k fantasy a na každém rohu o ní zvučí dobré recenze. Začátkem jejího osudu se stalo zjevení se pod naším vánočním stromkem.

Toť vše.

Maiii

(Džentl) 4. část

A jsme ve finále, páni a dámové.

ČÁST ČTVRTÁ

Vlastimil

Na linu v chodbě mi podklouzly nohy a já se rozplác jak širokej, tak tlustej. Plnoštíhlej, říkává Tereza, když si ze mě utahuje. S břišákama v utajení.

To je fuk. Nestih jsem včas dorazit na schůzi, což se dalo čekat, a tím to skončilo. Poslední položka přidaná k tisíci mejch prohřešků. Aspoň že šéf se mnou vymetl až po schůzi… a… a pak…

Tereza už čekala před podnikem, hned vedle mýho žalostnýho favorita. Hrome, tak nádherná, chytrá, něžná… totálně mimo upocený možnosti chlápka jako já. Měla to ke svýmu bytu pět set metrů, ale pokaždý se ráda svezla. Netuším, proč zrovna se mnou, ale… Kdo by tý andělský blondýnce odolal?

(Džentl) 3. část

Tahle bude velmi krátká.

ČÁST TŘETÍ

Doubrava

Nenechala jsem se rušit Gejmího melancholickou náladou. Každej jednou zmizí a Bůh si to sám přebere. Měla jsem svý povinnosti a svý výsady a činila se co nejlíp, aby co nejvíc nešťastníků bylo spokojenejch. Získala jsem čas od času dobrého přítele. Víc mě nezajímalo.

(Džentl) 2. část

Takže, ehm, šťastný nový rok 2018. Po třech letech druhá část. Jsou čtyři. A už i dopsané. Kůl, co?

ČÁST DRUHÁ

Gejmí

Pobaveně jsem skřípal zuby; asi se mi udrolil kus špičáku, ale nebyl jsem si jistej. Sledovat čerstvý bažanty jako Luboš byla vždycky estrádní podívaná. Čekal jsem, že za těch čtyřicet let už budu dávno otupělej a znuděnej, ale prakticky každej zobák přinese něco novýho, čemu se můžu zasmát. Důvody, proč je sem Doubravka bere na převýchovu, se nijak zvlášť neliší. Většinou jde o jednoho grázlíka za druhým a sem tam je vystřídá človíček s egem velikosti skleněnky, co bulí, že se proti němu spikl celej svět.

Rrrudá královna

"[Hlavní postava je] lehce naivní, spolehá​​ se až moc na cizí pomoc a často se vzdává." Naivní - skoro jako by jí bylo sedmnáct a byla předhozena dravé společnosti s jinými zvyky a pravidly. Spoléhá až m- Hele, a jak byste vlastně přežili ve světě Stříbrných bez konexí a pomáhali revoluci bez spojenců VY? Co rodina a přátelé, známé prostředí, nabízené pomocné ruce, usekli byste je VY?

Mai filosofuje a střílí do vlastních vrstevnických řad. Perme to do nich, ať trochu myslí!

Strašně se směji rozdílu mezi pseudorecenzí Divergence a touhle. Smějte se se mnou.

---

Victoria Aveyard

Dávám přednost civilu:

Narozena v East Longmeadow v Massachusetts, dle přebalu knihy "na malém městě známém snad jen pro ten nejhorší kruhový objezd v celých Státech", 27. července 1990. Tam Victoria také vyrostla a později se přestěhovala do L. A., kde vystudovala scénáristiku na Univerzitě Jižní Kalifornie.

Stěžuji si, že budu muset studovat 300 km daleko a jak to bude drahé, a tahle dívka si vybrala univerzitu vzdálenou 2 900 km. Jen tady za humny, maminko.

Nesnáším marketing. Široké okraje, centimetr mezi každým řádkem, krucifix, ta kniha mohla být o třetinu tenčí a levnější. Ale to není kůl! Chudák městská knihovna.

Stojí za přečtení, za DOčtení. První pozitivní dojem na mě autorka udělala realistickým vykreslením Mařina charakteru. Hlavní hrdina nemá být nesnesitelný, ale kouska sebezáchovného pudu by si vypěstovat mohl. Ona a Kilorn se chovali normálně vzhledem k poměrům, situaci a věku. Ač se čílím při jakémkoliv posuzování na věku založeném...

Většinu knihy jsem zápasila s dějem, neustále na vážkách. Tak je to tuctová pseudodystopická romanťárna, nebo ne? Čekala jsem, že ano, působilo to adekvátně. Až konec rozcupoval pseudo- i romanťárnu. Nechci tvrdit, že množstvím krve lze rozlišit realistický příběh od naivního, a možná by ostatní týnejdžrovské příběhy dopadly lépe, věrohodněji, kdyby se autorky soustředily spíš na okolnosti než na "bohatý" vnitřní svět poblázněných hlavních hrdinů, (a možná také ne,) ale Victoria Aveyardová to s revolučností zatím zvládla nejlépe. Žádné zbytečné naděje. Žádné zázraky. Uvěřitelné lidské chyby i masky.

Och, miluji uvěřitelnost. Je jí tak málo, je tak relativní a tak subjektivní. Jo, a mimo jiné mne velmi těší, že Aveyardová nerozmazávala milostné eskapády rozvláčnými úvahami.

Děj se dá rozsekat na linie, linky, scény a kousky, které jsou buď naprosto předvídatelné, lehce zmatené či nepřehledné, anebo úžasně jedinečné a své.

V komentářích ječí a kňourají jiní: Selekce, Selekce! Selekce, HUNGER GAMES! Selekce, Divergence, Selekce, Hunger Games... Uááá.

Divergence je úplně jiná. Kupodivu ještě hloupější, leč mnohem čtivější. Selekci jsem nečetla, ale k přirovnání k Hunger Games se vyjádřit mohu. Nic mi tu nepřipomínalo HG. Arény na důkaz moci? Ty se nám tu povalují už tisíce let. Horních deset tisíc s biči versus živořící práv zbavení utlačovaní? Nu... to je tak nějak náplň antiutopie, i když "knihy pro mládež" ji poněkud zjednodušují... Najděte si ji na Wikipedii. Hlavní hrdinka? Neee... Není jako Katniss. Je pragmatická, víc iniciativní, ve výsledku není solitér a tím pádem ani tak opatrná - nicméně duševní vyspělostí se postavě Katniss, která prochází i jiným vývojem, vyrovná málo dívek, stejně jako je tomu v normálním světě, takže za běžnější "sedmnáctku" Mare mlátit nemůžeme. Nic dalšího, co bych mohla přišít vyloženě HG, mě nenapadá. Na rozdíl od Collinsové nemá Aveyardová tak širokou slovní zásobu a její sloh mě rozhodně tolik nebavil (podprůměrný). To může být důvodem, proč mi milostné myšlenkové pochody připadaly snesitelnější; byly krátké, avšak to i všecko ostatní, a zapomněla jsem je.

Červená a stříbrná krev! Sci-fi! Chci vysvětlení, které to nezkazí, a pokud žádám příliš, chci jen vysvětlení. Promyšleným rozuzlením původu zvláštností a moci se mnoho autorů tiːn əˈdʌlt nezabývá. Jsem zvědavá, jak to bude s Aveyardovou. Prosím, nesklouzni k typickému.

Ani jeden žvást o Americe! Jupíjajej! Zatím. *zkroušeně se shrbí*

Mai z hlubin se škrábající

P. S. Lidské teplo nad oheň. Hezká drobnost. :-)

P. P. S. Za chyby v překladu a překlepy bych je poslala do pekel, ale za to Victoria nemůže. Nechám jí ty hezké čtyři hvězdičky.